Dobré ráno světě, postupně bychom vám rádi představili naše kamarády z dětských domovů, které máme zapojené v našich projektech.
Dáme vám tak nahlídnout pod pokličku velmi křehkých životních příběhů. Velmi si vážíme důvěry, kterou v nás naši přátelé z DD vkládají, proto vás žádáme o projev respektu.
Děkujeme dnes Adamovi, který se rozhodl veřejně se podělit o svůj příběh. Rádi bychom tak poukázali na důležitost nejen našich projektů, ale celkově podpory těchto lidí.
Děkujeme za pozornost.
Ahoj já jsem Adam.
Narodil jsem se v Anglii.
Od svých 2 let jsem byl až do 18 v Dětském domově v Dlažkovicích.
Byl jsem tam i se svými čtyřmi sourozenci - bratrem Davidem a sestrami Miroslavou,Helenou a Janou. Když dospěli všichni postupně odjeli do Anglie a nechali mě tam. Vlastně až na ségru Janu o mě neměli zájem.
Když mi bylo 12 umřela mi máma a ve 14 táta.
V dětském domově na mě nebyli zlý, hlavně teta Koutná ale i tak domov je domov,nebylo lehké být tam o Vánoce kór když pak jsem tam byl bez sourozenců.
Ale jsem na druhou stranu i rád protože kdyby jsem tam neskončil tak dnes nejsem tam kde jsem.
Prostě všechno zlý je k něčemu dobrý.
Po ukončení 9 třídy jsem se šel vyučit na učiliště na obor mechanik, kde mi to moc nešlo v angličtině a tak jsem přestoupil na kuchaře kde jsem potkal mojí nyní už snoubenku, která mi hodně pomáhala a pomáhá.
Díky ní a její rodině jsem mohl aspoň měsíc před narozeninami přespávat u nich,za což jsem rád.
Z dětského domova jsem v 18 odešel a jsem teď u nich a je to lepší.
Její rodiče mě berou jako vlastního a nedělají rozdíli a snaží se mi pomáhat když potřebuju něco s papírami a tak.
Díky dětskému domovu jsme se dostal do projektu Restart Veroniky Kašákové kde jsem už 2,5 roku a za mnou jezdí domů paní Kodetová která se mi snaží pomoc když něco potřebuju a tak což je celkem fajn a dobrá věc pro děti z dětských domovů, kteří potřebují pomoc a tak.
Děkuji vám
Adam
