Moje milé děti z DD,
předem mého dopisu vám posílám na cestu životem mnoho síly, lásky, pokory, úcty a sebevědomí.
Přála bych si vás ochránit před vlastními chybami, které dnes vnímám jako dar, který mi slouží, když jsem s vámi!
Pojmenovala jsem ho - DŮVĚROU mezi námi!
Nikdy nedovolte, aby vás lidi litovali.
Pamatuj, lítost je zadarmo, respekt si musíš zasloužit!
Nedovol sobě, aby jsi na sebe koukal jako na chudáka, pokud tak učiníš, chudákem se staneš.
Choď po světe s vztyčenou hlavou a jednej stejně s prezidentem tak i s popelářem!
Přijmi minulost, těš se z budoucnosti a tvoř přítomnost! To je jediné, co vlastníš!
Uvědom si, že Ti co byli zranění, umí nejlépe léčit!
Vyleč sám sebe, pomoz sám sobě a poté pomáhej druhým!
Buď sobě oporou a laskavým přítelem.
Odpusť rodičům (neznáš jejich cestu) a přestaň vinit sám sebe!
To co jsme byli, jsme a budeme jsou tři rozdílné věci!
Neboj se zeptat, když nevíš.
Nech si pomoc, když potřebuješ!
Řekni si o radu! Dovol ostatním Ti pomoc. Nestyď se za to, že potřebuješ pomoc!
Mluv s námi!
Nedovol minulosti, aby Tě stále zraňovala!
Miluj, děkuj, odpouštěj a omlouvej se ...
Vaše Veronika
